|
|
Stávka textilních dělníků ve Strakonicích v roce 1933: hospodářsko-sociální konflikt v průběhu velké hospodářské krize
Melichar, Bohumil ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Práce, založena na sociálně-historické analýze konkrétní události, která se odehrála na přelomu let 1932 a 1933 ve Strakonicích, se orientuje na problematiku stávky jakožto hospodářsko-sociálního konfliktu se zvláštním zřetelem na dopad kataklyzmatu velké hospodářské krize ovlivňující sociální postavení a politické názory jednotlivých aktérů. Hlavním cílem je postižení dichotomie mezi pojetím tohoto jevu jako antisystémového (politizací stávky jakožto projevu sílícího sociálně- politického konfliktu) a náhledu na problém čistě optikou hospodářského konfliktu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, který upravuje pracovněprávní vztahy bez aspirací na konkrétní politické vyústění. V rámci těchto dvou úhlů pohledu bude následně popsáno jednání a motivace jednotlivých aktérů a jejich snaha na ovlivnění situace v jejich prospěch. Hlavní důraz je kladen na analýzu ideologie a strategie KSČ, která si nárokovala hegemonii nad dělnickým prostředím. Závěry přináší zhodnocení sil jednotlivých aktérů v rámci dobové společnosti ve fázi vstupu a výstupu z konfliktu a hodnocení příčin jejich zisků a ztrát.
|
|
|
Proces vyjednávání skupin obyvatel města na případu vnitrobloků
Vosátka, Martin ; Gibas, Petr (vedoucí práce) ; Lehečka, Michal (oponent)
Předmětem této diplomové práce je problematika vnitrobloků. Vnitroblok, jako specifické místo ve městě, které ztratilo svou původní funkci. Nyní může sloužit různým typům využití, mimo jiné umožňuje setkávání různých skupin obyvatel města a jejich vzájemnou interakci. Na rozdíl od veřejného prostoru platí u vnitrobloků jiná pravidla pro jejich využívání. V závislosti na funkci vnitrobloku zde panují různé sociální vztahy. Zabývám se zde procesem vyjednávání skupin obyvatel města u dvou zvolených vnitrobloků, zákonitostmi jejich fungování a jaký má vliv rozhodování aktérů na podobu těchto míst. Záměrně jsem se rozhodl pro vnitrobloky s odlišnými funkcemi pro návštěvníky. V těchto vnitroblocích dochází také ke střetu různých názorů na jejich využívání a neshodám. Klíčová slova: vnitroblok, poloveřejný prostor, proces vyjednávání, urbanismus
|
|
|
Different Mentality as a basis of international conflicts. The case of escalation relations between Russia and the EU in 2008 - 2018.
Kruglikova, Ekaterina ; Cviklová, Lucie (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Od rusko-gruzínské války (2008) je možné sledovat postupné zhoršování vztahů mezi Ruskou federací a Evropskou Unií; tento proces vyvrcholil během ukrajinské krize a anexe Krymu. Za účelem pochopení, zkoumání důvodů a průběhu konfliktu je uplatněn kulturní přístup. Cílem práce je vymezit konfliktní názory a hodnoty na základě kulturní perspektivy. Současné vyhrocení vztahů je vyhodnoceno jako kulturní konflikt, přičemž odlišná mentalita je považována za jeden z vlivných faktorů a možných dimenzí analýzy konfliktu. Závěrečná práce také upozorňuje na vnitřní kulturní mechanismy a rysy vyvolávající agresivní zahraniční politiku a považuje kulturní identitu za soubor idejí, které ospravedlňují a vytvářejí odpor a konflikt s ostatními kulturami. Práce je také pokusem představit pojem individuální mentality, vysvětlit souvislost mezi osobní a skupinovou mentalitu a zjistit, jak obsah kulturního významu ovlivňuje formování způsobu uvažování jednotlivce, tj. systém osobních názorů a hodnot. Výzkumná část je založena na předběžném srovnávacím dotazníkovém šetření s třiceti respondenty, sekundární analýze World Value Survey a deseti hloubkových rozhovorech se třemi otázkami, analyzovanými prostřednictvím mentálního modelu a kódovanými na základě principu Grounded Theory.
|
|
|
Different Mentality as a basis of international conflicts. The case of escalation relations between Russia and the EU in 2008 - 2018.
Kruglikova, Ekaterina ; Cviklová, Lucie (vedoucí práce) ; Černý, Karel (oponent)
Od rusko-gruzínské války (2008) je možné sledovat postupné zhoršování vztahů mezi Ruskou federací a Evropskou Unií; tento proces vyvrcholil během ukrajinské krize a anexe Krymu. Za účelem pochopení, zkoumání důvodů a průběhu konfliktu je uplatněn kulturní přístup. Cílem práce je vymezit konfliktní názory a hodnoty na základě kulturní perspektivy. Současné vyhrocení vztahů je vyhodnoceno jako kulturní konflikt, přičemž odlišná mentalita je považována za jeden z vlivných faktorů a možných dimenzí analýzy konfliktu. Závěrečná práce také upozorňuje na vnitřní kulturní mechanismy a rysy vyvolávající agresivní zahraniční politiku a považuje kulturní identitu za soubor idejí, které ospravedlňují a vytvářejí odpor a konflikt s ostatními kulturami. Práce je také pokusem představit pojem individuální mentality, vysvětlit souvislost mezi osobní a skupinovou mentalitu a zjistit, jak obsah kulturního významu ovlivňuje formování způsobu uvažování jednotlivce, tj. systém osobních názorů a hodnot. Výzkumná část je založena na předběžném srovnávacím dotazníkovém šetření s třiceti respondenty, sekundární analýze World Value Survey a deseti hloubkových rozhovorech se třemi otázkami, analyzovanými prostřednictvím mentálního modelu a kódovanými na základě principu Grounded Theory.
|
|
|
Proces vyjednávání skupin obyvatel města na případu vnitrobloků
Vosátka, Martin ; Gibas, Petr (vedoucí práce) ; Lehečka, Michal (oponent)
Předmětem této diplomové práce je problematika vnitrobloků. Vnitroblok, jako specifické místo ve městě, které ztratilo svou původní funkci. Nyní může sloužit různým typům využití, mimo jiné umožňuje setkávání různých skupin obyvatel města a jejich vzájemnou interakci. Na rozdíl od veřejného prostoru platí u vnitrobloků jiná pravidla pro jejich využívání. V závislosti na funkci vnitrobloku zde panují různé sociální vztahy. Zabývám se zde procesem vyjednávání skupin obyvatel města u dvou zvolených vnitrobloků, zákonitostmi jejich fungování a jaký má vliv rozhodování aktérů na podobu těchto míst. Záměrně jsem se rozhodl pro vnitrobloky s odlišnými funkcemi pro návštěvníky. V těchto vnitroblocích dochází také ke střetu různých názorů na jejich využívání a neshodám. Klíčová slova: vnitroblok, poloveřejný prostor, proces vyjednávání, urbanismus
|
|
|
Harry Potter: A Social critique
Nováková, Petra ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Clark, Colin Steele (oponent)
Harry Potter: Sociální Kritika Cílem této práce je předložit analýzu řady fantasy románů Harry Potter od autorky J.K. Rowlingové jako díla sociální kritiky. Výrazný rozdíl mezi dvěma diametrálně odlišnými fiktivními světy, kouzelnickým světem, v němž je řídícím principem magie, a jeho mudlovským protějšekem (termín označující ne-kouzelnický status) definovaný především nepřítomností magie, umožňuje Rowlingové ukázat a prozkoumat rozličné sociální otázky: rasové předsudky, sociální stratifikace, korupce, sociální zabezpečení dítěte, morální otázky, zneužívání moci, občanské konflikty, národní podjatost, otroctví, terorismus a genderová problematika. Tyto dvě souběžně existující kultury, jsou v jejích románech reflektovány v jazyce, tradicích a hodnotách. Komplexnost jejího díla dovoluje Rowlingové se postupně přesunout od jednodušších ke složitějším sociálním problémům. Zpočátku se autorka soustředí na záležitosti týkající se hlavního hrdiny příběhu, Harryho Pottera, a později se zabývá kouzelnickým a mudlovským světem jako celkem. Jinými slovy, to, co začíná jako dětský příběh, se záhy změní v kritiku sociálních nespravedlností, a s tím, jak postavy dospívají, v tzv. bildungsroman (vývojový román), díky čemuž lze rozvíjet, kromě základního motivu souboje dobra a zla, i další náměty. Pozornost bude věnována...
|
|
|
Stávka textilních dělníků ve Strakonicích v roce 1933: hospodářsko-sociální konflikt v průběhu velké hospodářské krize
Melichar, Bohumil ; Rákosník, Jakub (vedoucí práce) ; Čechurová, Jana (oponent)
Práce, založena na sociálně-historické analýze konkrétní události, která se odehrála na přelomu let 1932 a 1933 ve Strakonicích, se orientuje na problematiku stávky jakožto hospodářsko-sociálního konfliktu se zvláštním zřetelem na dopad kataklyzmatu velké hospodářské krize ovlivňující sociální postavení a politické názory jednotlivých aktérů. Hlavním cílem je postižení dichotomie mezi pojetím tohoto jevu jako antisystémového (politizací stávky jakožto projevu sílícího sociálně- politického konfliktu) a náhledu na problém čistě optikou hospodářského konfliktu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, který upravuje pracovněprávní vztahy bez aspirací na konkrétní politické vyústění. V rámci těchto dvou úhlů pohledu bude následně popsáno jednání a motivace jednotlivých aktérů a jejich snaha na ovlivnění situace v jejich prospěch. Hlavní důraz je kladen na analýzu ideologie a strategie KSČ, která si nárokovala hegemonii nad dělnickým prostředím. Závěry přináší zhodnocení sil jednotlivých aktérů v rámci dobové společnosti ve fázi vstupu a výstupu z konfliktu a hodnocení příčin jejich zisků a ztrát.
|
host ::
RSS.